Papoušek - mazlíček
Sháníte papouška na ochočení? A nevíte, zda vybrat samečka či samička?
Na ochočení je ideální volbou sameček. Samečci u papoušků bývají komunikativnější - lépe se naučí mluvit. Nepodléhají tolik náladovosti. Bývají obecně přítulnější.
Samičky jsou náladové dík výkyvům hormonů, protože jim příroda velí snášet i bez samečka.
V jakém věku je papoušek vhodný na ochočení?
Na ochočení jsou nejvhodnější mláďata po odstavu - např. u andulek a korel ve věku 8-12 týdnů. Čím je papoušek starší, tím větší respekt mívá z člověka a ochočení trvá déle.
Chov jednoho papouška nebo více?
Pokud chcete ochočené papoušky, pak je ideální ochočit jednoho a až poté pořídit druhého papouška. Ideálně opět mládě, aby odkoukalo nebojácnost od domácího papouška.
Vždy dodržujte karanténu! Tj. po přinesení nového papouška mějte odděleně po dobu 14 dnů. Až poté je postupně seznamujte přes klec.
Při výběru druhu myslete na:
Výběr papouška podle časové náročnosti
Máte-li představu, jak velký by pták mohl být, popřemýšlejte, kolik času jste mu ochotni věnovat. Trávíte-li většinu dne mimo domov, uvažujte spíše o koupi páru. Papoušek bude na Vás méně závislý, nebude tak ochočený, ale bude spokojený. Papoušci jsou velmi společenští tvorové a samota a nuda u nich může vést k depresím nebo poruchám chování. Mnoho času, pozornosti a lásky vyžadují především větší druhy jako amazoňan, kakadu, papoušek šedý a ara.
Výběr papouška podle hlučnosti
Pokud máte blízko sousedy, zvažte kolik hluku jsou ochotni tolerovat. Přirozeností každého zdravého papouška je rozmanitý hlasový projev, a to štěbetání, zpívání, pískání, napodobování různých zvuků nebo hlasitý a nepříjemný křik. Klidněji se většinou projevuje papoušek kouřový (horský), alexandr rudohlavý, pyrura nebo aymara. Mezi křiklouny vyniká většina alexandrů, aratinga nebo eklektus. Některé druhy jsou také více destruktivní a mohou vám snadno poničit zařízení bytu, např. kakadu a ostatní velcí papoušci.
Výběr papouška podle chovatelské náročnosti
Jste-li začátečníci a chystáte se pořídit si prvního ptačího kamaráda, vybírejte z méně chovatelsky náročných druhů. Zkuste to s andulkou, zebřičkami, chůvičkami nebo s kanárkem. Co se týče velkých druhů papoušků, zvažujte jejich dlouhověkost (někteří ptáci se v zajetí mohou dožít i více než padesáti let!), náročnost na čas, prostor, potravu, jejich silný hlasový projev a mohutný a silný zobák. Tito ptáci si většinou vyberou jednoho z členů rodiny, kterého považují za svého partnera a vůči ostatním můžou být nevrlí až nepřátelští!
viz: https://www.vetcentrum.cz/stodulky/lekar/841/vybirame-papouska
Další články, které Vám mohou pomoci s výběrem, jaký druh papouška vlastně pořídit:
https://www.papousci.com/clanky-online/clanek/vyber-spravneho-druhu-papouska-1-cast
https://www.papousci.com/clanky-online/clanek/vyber-spravneho-druhu-papouska-2-cast
https://www.uzavrena-kridla.cz/dil-prvni-vyber-vhodneho-papouska.html
https://www.ptactvo.estranky.cz/clanky/vyber.html
https://www.ireceptar.cz/zvirata/rady-zkuseneho-chovatele-jakeho-papouska-si-vybrat.html
Jak na ochočení papouška
Ochočit papouška není žádná velká věda, ale je zapotřebí dodržet pár základních pravidel.
Když si ptáčka přineseme v přepravce domů, musí už na něj čekat připravená klec, která se mu stane domovem.
Do připravené klece ho nevyndaváme rukou, ale přepravku dáme ke dvířkům a necháme papouška volně přelézt. To proto, aby se v pozdější době nebál naší ruky.
Když už je bezpečně v kleci, necháme ho tam tak jeden až dva dny v klidu. Aby si zvykl na nové prostředí, pachy a zvuky. Jen ho opatrně krmíme a měníme mu vodu.
Potom už můžeme začít se samotným ochočováním. Rozhodně neděláme žádné rychlé pohyby a opatrně na papouška mluvíme, aby si zvykl na náš hlas.
Když se nás přestane bát a začne být zvědavý, je na čase zkusit mu pomalu podávat různé pamlsky. Nejdřív bude jistě nesmělý, ale za chvíli už si je od nás bude brát rád.
Pokud už si pamlsky bere i z ruky, kterou máte v kleci, můžete se opatrně pokusit papouškovi ruku nabídnout tak, aby si na ni přelezl. To bude nějaký čas trvat, ale když budete trpěliví, jistě se to nakonec povede.
Nějakou dobu necháme papouška sedět na naší ruce jenom v kleci, abychom si byli jistí, že je správně ochočený. Když máme pocit, že je papoušek v klidu a pohodě, můžeme ho z klece vyndat.
Nikdy ale papouška nevyndavejte z klece dřív, než jste si jistí, že je správně ochočený. Mohli byste mu tak způsobit velký stres, kdybyste se ho snažili chytit a vrátit zpátky do klece.
Autor: Kateřina Coufalová
https://www.rozhlas.cz/domino/svetzvirat/_zprava/jak-ochocit-papouska--926766
Dokrmovaný papoušek vs odstavené mládě
Poslední dobou je "in" mezi mazlíčkáři pořízení papouška ručně dokrmeného. Většina takových chovatelů je prodává s tím, že takto odchované mládě se lépe ochočí a nafixuje na nového majitele. Jedná se buď přímo o mláďata, která se vylíhla v líhni či mláďata brzy odebraná od rodičů - buď ve věku 2-3 týdnů nebo před výletem z budky.
Rozmáhá se nyní i trend, že si nový majitel papouška sám dokrmí a odstaví. Toto je špatně! Když už se mládě dokrmuje, je pro jeho vývoj vhodné, aby bylo mezi sourozenci (kvůli socializaci) a bylo prodáno až v době, kdy samo žere a dokrm nepotřebuje. Spoustu nových majitelů neví, jak dobře krmit + mají problém papouška naučit na pevnou stravu. Prostě nemají zkušenosti.
Navíc většina chovatelů, kteří dokrmují, zapomínají zájemci sdělit, že v době puberty jsou takto odchovaná mláďata většinou dost agresivní (klovají a dělají nálety na majitele, apod.), protože jim chybí přirozený respekt z člověka. Navíc často trpí později různými neduhami typu sebepoškozování (škubání peří), když majitel např.odjede na dovolenou, apod. protože jsou na něj extrémně fixovaní. Mnoho takových papoušků je prodáno do chovu, kde se jejich agresivní chování většinou ve skupině dalších papoušků srovná. Málokdy bohužel ale dojde k odstranění toho škubaní. :(
Naproti tomu stojí nákup odstavených mláďat - tj.odchovaných pod rodiči, která už sama žerou a jsou přitom mladá a tvárná. Tj. není problém je ochočit. Přitom mají ten správný sociální návyk, atd. Taková mláďata se v pohodě ochočí, ale zároveň mají z majitele přirozený respekt a s nástupem puberty nejsou tak agresivní.
Pro nás je tak jasný prodej i na mazlíčky až již odstavených mláďat přímo od rodičů. Máme již zpětné ohlasy od nových majitelů andulek, korel, pap.horských i pap.čínského, že se všichni do 14 dní s novými majiteli začali krásně kamarádit a šli jim už na prst.
Odchov mláďat velkých papoušků = výdělečná činnost?
https://www.veterinamada.cz/cs/clanek/38/odchov-mladat-velkych-papousku-vydelecna-cinnost
Prodej a koupě neodstavených mláďat papoušků - ano či ne
Zkušení chovatelé kupují neodstavená mláďata proto, aby snížili co nejvíce pořizovací cenu a dokrmování a odstav papoušků, případně i jiných ptáků, zvládají bez problémů. Měli by si být vědomi rizik, která koupě neodstaveného mláděte přináší. Všechna zodpovědnost za zdravotní stav přechází na kupujícího, protože u mláděte nelze dát žádné záruky. Několik hodin nebo dnů nevhodné péče může vést k nevratnému poškození fyzickému i psychickému, takže jakákoliv reklamace nepřichází v úvahu (o smysluplnosti záruky 24 měsíců na dospělá zvířata raději pomlčíme). V kupní smlouvě nebo předávacím protokolu by měl prodejce jasně uvést, že všechna zodpovědnost za zdravotní stav mláděte přechází na kupujícího bez nároku na záruku. Považuji to na velmi racionální.
Skupina budoucích majitelů domácích mazlíčků bývá bohužel obětí nezodpovědných chovatelů - prodejců, kteří mnohdy rizika znají, neupozorní a jednají bezohledně především vůči ptákům. Obecné důvody proč koupit neodstavené mládě jsou obvykle spíše názory vzniklé z neznalosti. Povídá se, že koupí-li si zájemce mládě, které bude sám dokrmovat, více k majiteli přilne. To není pravda. Záleží především na druhu. A nejen to - je to i v rámci druhu velmi variabilní. Individuální povaha každého jedince hraje v budoucí přítulnosti největší roli spolu s povahou budoucího majitele. Například 4 sourozenci ze stejného hnízda odchovávaní za stejných podmínek stejnou osobou mohou mít 4 různé povahy. Od ustrašeného a bázlivého mláděte po sebevědomé a velmi mazlivé mládě. Dostane-li se pak toto sebevědomé a mazlivé mládě k novému majiteli, který nemá pro výchovu papouška cit, bojí se ho a neumí s ním komunikovat, může se z něj stát agresivní a zcela nespolečenský jedinec. A naopak. Původně bázlivé mládě může být při intenzivní a dobré péči za týden největším mazlíčkem. Dokrmuje-li mláďata žena, obvykle jsou ptáci přítulnější k ženám a naopak. I zde výjimka potvrzuje pravidlo. Zůstane-li papoušek v domácnosti, kde se vylíhl a byl dokrmen, může se stát, že si (na rozdíl od sourozenců) oblíbí úplně někoho jiného, než ho dokrmoval. Žádná pravidla neplatí na 100%.
Jednoznačně nejlepší cestou je tedy pořídit si čerstvě odstavené mládě, které již velmi dobře přijímá potravu. Takové mládě je v podstatě "nepopsaný list" co se jeho výchovy týče. A jaké si ho nový majitel udělá, takové ho má. Je to stále mládě a je velmi učenlivé, zvídavé a přizpůsobivé. Mnoho spokojených majitelů tuto skutečnost může potvrdit.
Jaké vlastně existují rizika při koupi neodstaveného mláděte? Je jich mnoho. Opět záleží na druhu i na jedinci. Větší papoušci se odstavují obecně hůř. Nejvíce problémů je s arami. Konkrétní případy budou pro přehled problémů asi nejvhodnější:
Velmi mladá mláďata, řekněme několikadenní, jsou extrémně citlivá na manipulaci s hlavičkou a krkem. Při dokrmování se za hlavu zpravidla musí nějak přidržovat. Existuje mnoho případů, kdy nešetrnou manipulací došlo k poškození míchy a posléze k trvalému onemocnění mláděte. To pak stále zaklání hlavu a nedrží rovnováhu. Říkává se mu "hvězdář". Většinou dojde nejen k úhynu nebo eutanazii mláděte, ale i dohadům mezi prodejcem a kupujícím.
Při špatné instruktáži kupujícího občas dochází ke krmení mláděte příliš horkou směsí. Po pokynu - krmte co nejteplejší směsí - nový majitel nezřídka podává skoro vařící směs. Zdá se to neuvěřitelné, ale stává se to často. Popálení volete a nutná operace jsou pak následkem.
Nejhorší bývá odstav. Některé mládě se odstaví zcela samo a bez problémů. U jiných může mít s odstavem problém i velmi zkušený chovatel. Odstav vyžaduje především vrozený cit a zkušenosti jsou velkou výhodou. Největší chybou je příliš dlouho mládě krmit dokrmovací směsí. Tzv. "přetažené" mládě je pak obtížnější naučit žrát samostatně. Mláďatům dost pomáhá vidět jiné ptáky žrát. Okoukají to. Mládě chované osamoceně nezkušeným a příliš ustaraným majitelem, který ho stále krmí víc, než je třeba, nemá potřebu začít samo žrát. Bohužel existují ptáci, kteří jsou stále jen na dokrmovací směsí nebo jsou krmeni teplými rozmočenými granulemi ze lžičky už po mnoho let. Jejich majitelé někdy těžko chápou, že to není normální a v zájmu zdraví papouška je třeba ho odstavit. Značná část mláďat, prodaných jako neodstavená, je hospitalizována na veterinární klinice pro ptáky jen pro to, aby se naučila sama žrát a nezemřela hlady. Přináší to další zbytečné finanční výdaje kupujícího. Nejvíce však trpí sama mláďata, ze kterých často vyrostou nevyrovnaní ptáci, mají pak problémy s chováním jako je agresivita, škubání peří apod. O odstavu by se dal napsat samostatný článek.
Chystáte se koupit si papouška domácího mazlíčka a chcete si ho raději sami dokrmit, i když s tím nemáte zkušenosti? Pak vězte, že statistika je neúprosná a naprostá většina takových majitelů/mláďat má s dokrmováním a s odstavem problémy. Tito ptáci mívají nevyrovnanou povahu a problémy s chováním po celý zbytek života. O celkovém zdravotním stavu nemluvě. Spoléhat na to, že kamarád je výjimkou a povedlo se mu to, je neohleduplné především k mláděti.
Odstavené mládě by mělo při prodeji spolehlivě samo žrát. Je stále velmi adaptabilní a vyrůstá-li ve společnosti jiných mláďat, což je pro něj také důležité, bývá vyrovnané, klidné, učenlivé a bezproblémové.
MVDr. Helena Vaidlová
zdroj: https://www.veterinamada.cz/cs/clanek/36/prodej-a-koupe-neodstavenych-mladat-papousku-ano-ci-ne
Prodej neodstavených mláďat papoušků nezkušeným majitelům je zločin
Málokdy používám nadsazený titulek, abych připoutal pozornost čtenářů, ale toto téma k němu přímo vybízí. Výrazně totiž narůstá případů, kdy se čerství majitelé velkých papoušků, zejména arů, chlubí na sociálních sítích svým novým mazlíčkem, který je v lepším případě už opeřený, ale neumí ještě sám žrát, a v tom horším případě je zcela holý, závislý na pravidelném dokrmování speciální kaší a inkubátoru se stabilní teplotou. Pod každým takovým příspěvkem se hromadí srdíčka a šišlavé výkřiky radosti, jak je to "miminko" hezounké a že dotyční majiteli závidí. Nikdo z autorů roztomilých fotografií se už později "nepochlubí", jak to s tím mládětem dopadlo a že zpravidla končí u veterináře s podlomeným zdravím a psychickými problémy a nezřídka dokonce uhyne.
Jistě, malý ara vypadá roztomile. Má velká kukadla a pokud není opeřený, je to takové ptačí "miminko". Původní majitel, buď chovatel nebo dokrmovač - překupník - vás ujistí, že dokrmit takové mládě není složitého, vždyť takhle vezmete umělohmotnou stříkačku, natáhnete do ní kaši ze speciální směsi koupené na internetu smíchané s vlažnou vodou a celé to mláděti stříknete do zobáku. Uložit ho můžete do umělohmotné bedničky s hoblinami a jinak si s ním můžete celé dny hrát. Papoušek si na vás navíc lépe zvykne, zafixuje si vás jako své rodiče. Ano, to jsou hlavní argumenty nezodpovědných "chovatelů", kterým jde o rychlý zisk a nezajímají se, jak mládě, které prodají předčasně, dopadne. Pro člověka, který chce mít doma velkého papouška jako kamaráda, zní celkem logicky a důvěryhodně.
A jak je to doopravdy?
Jenže chyba lávky. Neopeřené mládě je nutné dokrmovat každé dvě až tři hodiny ve dne v noci. Aby se nepodchladilo, musí být ve stabilní teplotě v inkubátoru. Častým argumentem novopečených majitelů předčasně prodávaných mláďat arů je, že papoušek je přeci v pokojové teplotě 25 stupňů, takže musí být v pohodě. Nikoli. Ptáci mají běžnou teplotu těla vyšší než člověk, okolo 40 stupňů. Mláďata tak potřebují (podle toho, do jaké míry jsou opeřena) teplotu prostředí okolo 36 stupňů, kterou si nikdo doma dobrovolně neudržuje. Kaši sice jde vytvořit ze speciální směsi zakoupené v eshopu, ale nejde ji namíchat jen tak ledabyle, musí mít konkrétní hustotu a teplotu, která se mění podle věku mláděte.
Pokud kaši dáte příliš horkou popálíte mláděti volátko a kůže na něm mu odumře, takže v něm vznikne díra, kterou je nutné vydezinfikovat a zašít. Pokud je kaše příliš studená, mládě ji nestráví a zůstane mu ve volátku, kde se pomnoží bakterie a mládě přestane úplně přijímat potravu. Volátko je nutné vyprázdnit a ptáče přeléčit. Také konzistence kaše se musí s věkem papouška měnit. Pokud by byla neustále stejná, ptačí žaludek by se nenaučil strávit pevnou potravu a papouška by se nepodařilo odstavit tak, aby sám přijímal běžné krmivo - směs zrní, ovoce a zeleninu, ořechy či speciální papouščí granule. Zůstal by závislý na kaši a na pomoci člověka a postupně by chřadl. Rovněž by se to podepsalo na jeho psychice.
Hlavně rychle prodat mládě
To všechno ovšem kupující neví a prodávající mu to logicky nepoví. Ten se chce mláděte co nejdříve zbavit, aby se nemusel starat. Moc dobře přitom zná rizika spojená se špatným odstavem mláděte. Veterináři specializovaní na exotické ptáky by mohli vyprávět, kolik takových případů měsíčně končí v jejich ordinacích. Majitele to stojí tisíce korun na veterinární péči a nemají žádnou jistotu, že papoušek nakonec bude zcela v pořádku. Obětí jsou samotní papoušci: daní za toto nezodpovědné chování prodejců jsou různé neurózy, nedůvěra k lidem, poruchy chování, chronické choroby, postižení vnitřních orgánů, zničený život. Jenom proto, že někdo chtěl rychle vydělat a někdo jiný se nechal přesvědčit, protože si včas nepřečetl, co chov takového velkého papouška obnáší.
A teď co s tím? V Belgii a Nizozemsku už ruční odchov papoušků kvůli prodeji neodstavených mláďat zakázali zákonem. Míříme k tomuto řešení, protože se pár jedinců chce rychle obohatit a je jim jedno, jaké to ponese následky pro celou chovatelskou komunitu? Nebo se pokusíme vzdělávat veřejnost, která uvažuje o koupi velkého papouška? A jakým způsobem, aby to bylo efektivní? Nebo máme zjišťovat jména chovatelů a překupníků, kteří se takto nezodpovědně chovají a pro výstrahu je zveřejňovat? Máme to nechat být? Každý chovatel papoušků by měl začít u sebe. Nemělo by mu být jedno, jak stará mláďata a v jakém stavu prodává. Je to přeci jeho vizitka. Pokud si myslí, že se to časem nerozkřikne, je bláhový. Každého jeho chamtivost dostihne.
REDAKTOR JAN POTŮČEK / DNE 2.7.2020
zdroj: https://www.ararauna.cz/2020/07/prodej-neodstavenych-mladat-papousku-nezkusenym-majitelum-je-zlocin/