Zdraví papoušků
lékárnička
Co je dobré mít doma...
Základní léky:
Betadine - roztok - dezifekce, která nepálí. Vhodná pro ošetření ran (oplach /proplach) , lze použít i při střihnutí drápků do krve.
Ophtalmo-Septonex - kapky do očí, vhodné na omytí očí, jako první pomoc lze použít i zředěný čaj z heřmánku lékařského
Biokill - na prostředí (žlutý) i na zvířata (oranžový; roztoči) nebo na zvířata Arpalit neo
- i když šikovnější je u papoušků přípravek s účinnou látkou ivermectin
Živočišné uhlí - v případě průjmu
Akutol - na zastavení krvácení při poranění nohy (drápků)
Calcium chloratum - doplnění vápníku
nebo CALCIVET - jedná se o vápník s velkým účinkem, zlepšuje peří, vaječné skořápky a kostru mláďat. Zamezuje snášecí problémy a zvyšuje snůšku vajíček.
Glukopur - hroznový cukr v případě, že papoušek přestane přijímat potravu (rychle dodá energii)
Heřmánkový čaj - pomáhá při nachlazení a zažívacích problémech
Kmín - ) kmínový odvar - pomáhá při zažívacích problémech
F10 - dezinfekce prostředí
Kleštičky na nehty - zkrácení drápů, je-li třeba
Stříkačka - bez jehly - na dezinfekci ran
Gumové rukavice
Tampóny z gázy a vatové tyčinky do uší - čistění ran
Ocet - oplach po dezinfekci klecí, apod. + eliminuje pachy
V případě nemoci papouška vždy vyhledávejte veteriny, kde se specializují na papoušky!!! Bohužel dost veterinářů, kteří řeší kočky a psy papoušky léčí nevhodně díky absenci zkušeností s danými neduhami (což jim nelze mít ani za zlé).
zde je seznam veterin: https://www.ararauna.cz/veterinarni-ordinace/
Poté se u papoušků používá:
- je vhodné pořídit u veterináře až v době problému - kvůli expiraci + je vhodné použití až po rozboru trusu, na co vlastně papoušek trpí:
Ivomec, Biomec (nebo jiný přípravek s účinnou látkou ivermectin, viz níže) - na vápenku + odčervení
Chemisol - odčervení do vody - 1 ml na 1 l vody . Podává se 3 dny po sobě (každý den nový roztok), poté za 7-10 dní zase 3 dny.
Scatt (moxidectin) - odčervení přímo na kůži (Preparát je déle trvající a také výrazněji koncentrovanější oproti S76)
S76 ( ivermectin ) - též do vody ( andulky 5ml /1 l). Podává se 1. a 2. den, pak 11. a 12. a 20. a 21.den v případě léčby invazní traceobronchitidy tedy prskavky (hlavně kanáři a guldy) - To je nutné proto, aby byl postižen celý vývojový cyklus roztočů Sternostoma tracheacolum. Jsou to roztoči parazitující v průdušnici ptáků.
- proti klasickým střevním parazitům se aplikuje S 76 jednorázově, eventuelně po 10-12 dnech se jeho aplikace může zopakovat
nebo se kape přímo na kůži - na korelu cca 2 kapky.
S76 je vodorozpustnou formou Ivermectinu. Tato účinná látka působí na parazity v trávicí trubici - škrkavky, vlasovce, roupy. Mimo tohoto účinku působí i na filarie ( zjednodušeně řečeno parazity v krevním a mízním oběhu) a také na roztoče a to jak dechových cest (Sternostoma, Cytodites), tak i na druhy roztočů, sající krev např. čmelíci, všenky, krevní parazity (Dermanyssus) nebo na ty, kteří napadají pokožku (Cnemidocoptes). Nižší účinnost má preparát na péřovky. Dávka může být aplikována do pitné vody nebo kápnutím na holou kůži (pod křídlem nebo na krčních nažinách). Pokud není silná parazitární invaze, postačí pouze jedna aplikace, protože účinná látka likviduje i stádia
Pokud po aplikaci S 76 nasazujete antibiotika, mělo by se tak dít pouze v případě, že se dostavují komplikace - ALE JEDNÁ SE OPĚT O APLIKACI PROTI ROZTOČŮM DECHOVÝCH CEST ne při aplikaci proti odčervení. Navíc rozhodně nejsou vhodná antiobiotika tetracyklinové řady, zvláště pro droboť a kanáry. Zde bych viděl jako nejlepší Belcospiru eventuelně ještě Erythromycin. - Michal Vít , mivifinches@seznam.cz
CONCORAT - odčervení do vody - sáček tj. 7,5g na 3,5 l vody
OVOROTOL - odčervení do zobáku - 2-3 kapky na korelu
Pokud jde o "drijáky" s ivermectinem nebo moxidectinem, tak S 76 (ivermectin) i Scatt (moxidectin) jsou vyvinuty přímo pro ptáky a to ne pro drůbež, ale pro menší druhy. Jejich nespornou výhodou je to, že ve většině případů postačí jedna aplikace - postihují i některá vývojová stádia parazitů a především způsob jejich působení na intestinální parazity. Avermectiny působí na jejich nervovou soustavu a parazité vycházejí z organismu většinou ještě živí a to postupně. Hynou do cca 15 min po opuštění hostitele. Tím se výrazně snižuje nebezpečí ucpání střev s následným úhynem hostitele. Krom vlasovců, škrkavek, roupů postihují také mikrofilárie (parazitují většinou v krevním řečišti), dále zmíněné roztoče a to jak dechových cest, tak i běžné "krvesajné" druhy. Velmi dobře působí na vápenku (Cnemidocoptes).
diskutabilní léky - odčervení přímo do zobáku
Panacur 2,5%
Helmigal (fenbendazol ) - V koncentraci, která je snad ještě akceptovatelná pro větší druhy papoušků, se vyrábí pouze v tabletách. Výrobce doporučuje dávkovat 1/2 - 1 tabletu (10mg fenbendazolu ( tj.0,01 g ) vždy individuálně do zobáku, po dobu 2-3 dnů. Což je pro papoušky zbytečně stresující. Výhodou je působení i na ploché červy - tasemnice. Nicméně tasemnice potřebuje pro napadení konečného hostitele, svého specifického mezihostitele. Ten obvykle u exotických druhů ptáků ve střední Evropě schází.
Runcid - 1ml stříkačkou přímo do zobáku- 0,1 na 100g.
(dříve Nilverm, Bioverm , Aldifal)
I papoušci trpí na různé neduhy.
Nejčastější jsou:
- průjem z nevhodného krmení / začervení
- vápenka
- paraziti
- zadržené vejce u samic
- nedostatek vitamínů a minerálů (jód, vápník, apod.)
- a další
Skvělé články: https://zverolekarka.com/category/clanky/nemoci-exotu/
Průjem z nevhodného krmení / začervení
Stává se občas po podání vodnatého ovoce a zeleniny nebo to též můžou být paraziti. V případě, že víme, že nic takového papoušek nekonzumoval, chce to odebrat trus a ten nechat vyšetřit na parazity. Parazitů je několik druhů, proto potřebujeme vědět, o které se jedná a dle toho veterinář nasadí léčbu.
- papoušek má špinavé okolí kloaky, bývá i méně akční, atd.
- léčba - černé uhlí rozmíchané v troše vody do zobáčku + krmení jen suchými zrninami / odčervení dle výsledku koprologie
Normální trus či průjem?
Ptačí trus se skládá ze dvou částí - z tmavé, pevné části, což je vlastní trus, a z bílé části, což je moč.
Pevná složka trusu může mít různé zbarvení. Většinou je tmavozelený či hnědý, může se však různě zbarvovat díky určité potravě - po zkonzumování většího množství mrkve může být trus oranžový, po konzumaci některých bobulovin (např. jeřabiny, bezinky) či červené řepy zase bývá tmavočervený až fialový. Pokud pták delší dobu nepřijímal žádnou potravu, trus je velmi tmavý až černý a lepkavý. Proto si musíme všímat, co ptáci žerou, a neděsit se při každé odchylce od normálu!
Nebezpečné je, pokud se v trusu najednou objeví zarudlé zbarvení - to je příznak krve!
Pokud pták přijímá velké množství šťavnaté potravy nebo mu zažívání nepracuje, tak jak má, tmavá část trusu je malá (avšak pevná a drží tvar) a objevuje se v "loužičce" vody. Nejde o průjem! Tento stav se objevuje, jak už bylo řečeno, při zkrmování velkého množství zeleného krmiva, ovoce či zeleniny. Velmi často se také objevuje po nějakém stresu (přeprava, výstavy), při nervozitě nebo po nemoci. Zvláště po léčbě antibiotiky či sulfonamidy je zcela zničená přirozená střevní mikroflóra ve střevech ptáka a zažívání mu nefunguje. Tento stav se dá velmi snadno "vyléčit" podáváním probiotik (např. Avibion od fy. Bioveta), které zažívací soustavu ptáka vrátí do původní podoby.
Kdy jde o průjem?
O průjem se jedná v případě, že tmavá složka trusu je řídká, vodnatá nebo úplně chybí. Ptáci postižení průjmem většinou mají znečištěné a neudržované peří okolo kloaky.
Co způsobuje průjem?
Průjem mívá mnoho příčin. Zpravidla je způsoben nějakou nemocí - nejčastěji jde o prvoky (způsobující např. velmi častou kokcidiózu) nebo bakterie (např. přemnožení patogenních Escherichia coli ve střevech). Průjem může způsobit také výskyt oblých červů - škrkavek - v trávicím traktu.
Průjem může být také způsoben pouhým podchlazením, průvanem, náhlou změnou stravy či nevhodou potravou (např. studené, nahnilé, zmrzlé či zkažené krmivo).
První pomoc při průjmu
Postiženého ptáka ihned odchytíme z klece či voliéry a izolujeme ho od ostatních ptáků. Umístíme ho do tepla, část klece můžeme vyhřívat infračervenou lampou, vynecháme veškerá šťavnatá, dráždivá, špatně stravitená a tučná krmiva (krmíme tedy jen suchým zrním bez olejnatých druhů) a k pití předložíme slabý heřmánkový či černý čaj.
Pokud byl průjem jen reakcí na nevhodné podmínky či stravu, stav ptáka se začne rychle zlepšovat. Po odeznení příznaků ho můžeme vrátit k ostatním ptákům.
Jak dále postupovat?
Pokud však průjem ani po 2 - 3 dnech a po poskytnutí "první pomoci" neustává, už na nic nečekáme a ptáka vezmeme k veterináři. Ten nám poradí, jak dále postupovat. Většinou odebere ptákovi trus a odešle ho na rozbor do laboratoře. Na základě výsledků pak ptákovi předepíše vhodnou léčbu.
Trus ptáků se rozhodně vyplatí sledovat, neboť může jít o první signály toho, že něco není s ptákem v pořádku. Čím dříve s léčbou začneme, tím je naděje na vyléčení větší.
https://chuvicky.estranky.cz/clanky/nemoci/normalni-trus-ci-prujem_.html
Z diskuzí:
"Doma chovaná andulka již přes měsíc totiž mává doslova záchvaty prskání, kdy nic nevyvrhuje z volete, nemá žádný výtok z nozder, nijaké změny v trusu... nic, co by jinak naznačovalo nemoc. Jen i několikrát denně jakoby dostala záchvat "kýchání" - a to i půl minuty. Celé tělíčko ji přitom "pumpuje". Pak to přejde, a ona se tváří zcela v pohodě, létá, švitoří, mluví... "
- to budou roztoče hrtanu, nejlépe účinkuje Ivomec, scatt ,S 76 nebo galmektin
Kokcidióza
Jde o parazitární onemocnění, které napadá sliznici a střeva ptáků. Diagnózu lze určit dle rozboru trusu a u uhynulých ptáků pitvou zasaženého orgánu. Příznaky onemocnění ptáka lze určit dle: apatie, krvavé průjmy, ztráta hmotnosti, ospalost, zeslabení.
Tahle nemoc je postrachem voliérových ptáků, protože ji můžou roznášet i volně žijící ptáci.
Riziko nákazy může být trusem nebo infikovanou potravou, v které se můžou objevovat zárodky parazitů.
Nakažené ptáky umísťujeme ke zdroji tepla a podáváme přípravky, které je vhodné prokonzultovat s veterinářem. Po dobu léčky je nutná přísná hygiena, aby opět nedošlo k nákaze. Po ukončení léčby všechny chovatelské prostory důkladně dezinfikovat.
Onemocnění lze léčit přípravkami: Sulfacox, Sylacox, ESB 3 a Baycox.
Asi nejvíce doporučovaný je ESB 3 (cca 40Kč/10g sáček, v balení je 5 sáčků, což se rovná zhruba 200 - 250Kč). Dáváme ho 3 dny ve vodě (1 gram na jeden litr vody), pak 10 dní vynecháme a poté léčbu zopakujeme. Dále se běžně používá např. Baycox, Sulfacox - T, Sulfadimidin a další. Všechny tyto přípravky jsou v podstatě stejné, všechny mají stejnou nebo podobnou účinnou látku a liší se vlastně jen cenou. Veškeré sulfonamidy jsou na předpis veterinárního lékaře!
Jako prevence proti nežádoucímu šíření je vhodná pravidelná dezinfekce chovatelských prostor.
Neméně důležité je neustálé odstraňování trusu nemocných ptáků a co nejčastější výměna vody na pití! Trusem se totiž šíří vajíčka kokcidií. Pokud by pták přišel s trusem do styku, znovu by se infikoval.
Nemocným ptákům také předkládáme koupelničky či misky na koupání. Koupelí si ptáci očistí peří, na kterém mohly zůstat zbytky trusu s oocystami prvoků.
Není vyjímkou, že sulfonamidy po léčbě na čas zaberou, průjem ustane a stav ptáka se začne - naoko - zlepšovat. Netrvá ale dlouho a nemoc se vrátí s ještě větší intenzitou. Nezbývá než léčbu opakovat, což se podepíše na celkovém stavu ptáka (hlavně na jeho játrech jako všechna léčiva), nicméně prvoci si časem vypěstují vůči léku určitou odolnost (Léky je proto vhodné střídat). Takový pták se může stát bacilonosičem a nejlepším řešením je jeho úplné vyřazení z chovu.
Co dělat po skončení léčby?
Po skončení léčby je naprosto nezbytné klec či voliéru, kterou obýval nemocný pták, a samozřejmě veškeré příslušenství, vydezinfikovat. Ze dna odstraníme "podestýlku" (t.j nejčastěji písek) a vyhodíme veškerá bidla. Misky, budky a vše, co nejde jednoduše nahradit za nové, stejně jako dno, stěny voliéry a pletivo, očistíme nejprve mechanicky od trusu a nečistot. Tlaková myčka není vhodná, protože tak všechny bacily jen rozptýlíme po celé voliéře. Nejvhodnější je obyčejný kartáč, horká voda a případně trochu mýdla.
Nejdůležitější je provést dezinfekci! Bohužel, zázračný Virkon S nám zde asi nepomůže, neboť kokcidiózu způsobují prvoci, kdežto Virkon S ničí viry, bakterie a plísně. Kokcidie jsou bohužel poměrně odolné. Na jejich ničení lépe než chemie účinkují nízké a vysoké teploty. Ideální je asi tento postup : voliéru vyčistíme parním čističem, spáry vyčistíme horkovzdušnou pistolí a pak voliéru vystříkáme neředěným Savem. Chlor je na ničení prvoků poměrně účinný. Nakonec necháme voliéru důkladně vyschnout, neboť kokcidím se daří ve vlhku a naopak nesnáší suché prostředí. A úplně ideální je vyčkat na pořádné mrazy, neboť teploty pod -10 stupňů kokcidie rovněž nesnášejí.
Po ukončení léčby ptákům nasadíme alespoň na týden probiotika, aby si ptáci obnovili mikroflóru ve střevech, zničenou podáváním sulfonamidů.Vhodné je např. probiotikum od firmy Aves s názvem Aves Probiotics nebo Avibion od firmy Bioveta.
Ptáky oslabené léčbou necháváme nějaký čas odpočinout, rozhodně je nenecháme hnízdit!
Více zde: https://papouskov-celakovice.webnode.cz/nemoc/ a
Vápenka
Nejčastěji se vyskytuje u andulek. Jedná se o parazita, který napadá nohy a později i zobák papouška, kde se díky jeho množení udělají krusty.
- léčba - podání kapky Ivomecu na žílu pod křídlo, po 14 dnech se to opakuje + je nutno vše vydezinfikovat - vyměnit bidla, klec pořádně vymýt
"U andulek začíná vápenka v koutcích zobáku a odtamtud se pomalu šíří na ozobí a kořen zobáku. Na postižené kůži se objevují různě velké, šedavé nebo žlutošedé masy typicky voštinového vzhledu. Viditelné dírky jsou chodbičky roztočů v této keratinové hmotě. Nejprve jsou tyto změny malé, ozobí přestává být na celé ploše hladké, kůže v koutcích se loupe a kožní změny připomínají nalepené hrudky mouky.
Hmota se časem zvětšuje, zesiluje a v pokročilých případech ucpává nozdry. Vápenka umí způsobit vznik velkých nárůstů, které připomínají rohy.
Vápenka andulek může však probíhat téměř bez příznaků nebo je nakažené zvíře dlouhé měsíce bez viditelných potíží. Nejčastěji se rozvíjí u výletků a mladých dospělých ptáků, velký vliv má stres, podmínky chovu, imunosuprese. "
- zdroj: https://zverolekarka.com/vapenka/#Vapenka_andulek
další dobře napsaný text:
https://vero-bardo-budgie.webnode.cz/nemoci/ptaci-svrab-vapenka/
Po kliknutí na obrázky se dostanete na zdroj fotek a další články o vápence.
Salmonelóza
Salmonelóza patří k závažným bakteriálním onemocněním papoušků. Napadá široký okruh živočišných jedinců a je hrozbou i pro člověka.
Příznaky: Infikovaní ptáci mívají načechrané peří, otoky kloubů a oteklá oční víčka. Dále trpí nechutenstvím a tím pádem ztrácejí hmotnost. Ptáci jsou často apatičtí, nebojí se, hodně pijí a objevují se průjmy typického zelenožlutého zabarvení. V pokročilém stadiu nemoci lze díky pitvě poškozeného jedince vyvodit poškození jater, sleziny, ledvin a srdce.
Nemoc se může přenést i na jiné papoušky, i když na nositelích se nemusí projevovat žádné vnější příznaky. Proto je riziko přenosu největší v skupinovém chovu. Mnohokrát za to může špatná hygiena krmítek a napáječek, které bývají znečistěné trusem. A kontaminované krmení se tak stává největší hrozbou nákazy. Nemoc se může šiřit také vzduchem a to obzvláště v málo větraných místnostech. Riziko nákazy stoupá i ve voliérových chovech, kde mohou být nositeli i volně žijící ptáci. Náhlý úhyn je častý především u mladých a oslabených papoušků, ale i u embryí (díky kontaminaci vajec). U mláďat starších než dva týdny může dojít k retardaci růstu. Proto by měli být infikovaní ptáci odděleni, aby nedošlo k dalšímu šíření nemoci. Následně by mělo dojít ke kompletní dezinfekci chovatelského zařízení a výměny krmiva.
Zadržené vejce / zánět vejcovodu
Občas se stane, že samice nemůže snést vejce. Pozná se to dle nervozity samice + většího zadečku. Je potřeba vyhledat veterináře, jinak dojde k úhynu samice.
O zánětu vejcovodu více zde: https://zverolekarka.com/zanet-vejcovodu/
Cirkoviróza papoušků, též PBFD z anglického Parrot Beak and Feather Disease, nemoc zobáku a peří papoušků, je častá, silně nakažlivá nemoc všech druhů papoušků. Nejnápadnější je její chronická forma, která je charakteristická vleklými, s každým pelicháním zhoršujícími se vadami opeření, které končí ztrátou peří. Nebezpečí nemoci ale spočívá především v tom, že napadá a ničí imunitní systém papouška. Příčinou úhynu je imunosuprese a sekundární infekce. Proto je nemoc připodobňována k AIDS.
- léčba bohužel neexistuje, mohou se pouze separovat nemocní papoušci
zdroj a více infa: https://zverolekarka.com/cirkoviroza-papousku/
Polyomaviróza, "nemoc výletků andulek", BFD, je vysoce nakažlivé onemocnění ptáků, především papoušků, ale také pěnkavovitých, kanárů, dravců.
U dospělých andulek probíhá infekce bez příznaků, ale mláďata v budkách hynou a u těch ostatních se objeví poruchy opeření, francouzské pelichání. Mladým andulkám chybí ocasní pera nebo letky nebo jsou zkrácené, lámavé a ptáci nejsou schopni letu. Proto se jim říká "skokani".
Polyomavirózu nelze spolehlivě léčit. Pokud se nemoc objeví u papoušků jiných než andulky, nezbývá než počkat, která nakažená zvířata onemocní - ve chvíli prvního úhynu už jsou nakažená všechna. Mláďata na prodej by se měla otestovat metodou PCR a prodat až když jsou negativní, aby se nemoc dále nešířila.
zdroj a více: https://zverolekarka.com/polyomaviroza/#Lecba_polyomavirozy
Čmelíci
"Čmelíkovitost, dermanysiáza, časteji prostě napadení čmelíky či "čmelíci!" je výskyt parazitických, krev sajících roztočů v chovu ptáků, nejčastěji drůbeže, ale i holubů nebo ptáků okrasných, především ve venkovních voliérách. Je to úporný, vážný problém, postihující malochovy i velkochovy. Ve velkochovech je čmelík ekonomicky nejzávažnějším vnějším parazitem drůbeže.
Původcem čmelíkovitosti u domácích ptáků je především čmelík kuří, ale na drůbeží škodí také čmelíkovec ptačí. Parazité mohou pokousat i člověka, psa nebo kočku."
Proti čmelíkům jednoznačně Exzolt. Na rozdíl od různých insekticidů je pro ptáky naprosto neškodný a přidává se přímo do pití. Je třeba v době podávání odstranit "mokrou" potravu a dát pouze suché zrní.
zdroj a více: https://zverolekarka.com/cmelikovitost/
Ptačí tuberkulóza
Ptačí tuberkulóza patří k závažným bakteriálním onemocněním papoušků. Obvykle je způsobena bakteriemi Mycobacterium avium a Mycobacterium genavense.
Příznaky: Infikovaný ptáci mají načechrané, a v některých případech matné, peří, trpí depresemi a ztrácejí hmotnost. V pokročilém stadiu ztrácejí rovnováhu, jsou slabí, mají zvýšenou žízeň, dýchací potíže, průjem a nelétají. Bakterie mohou infikovat i mláďata, která ještě nemají dostatek sil na boj proti nemoci.
Zatímco většina mykobakteriálních infekcí je léčitelná antibiotiky, Mycobacterium avium je velmi těžké diagnostikovat. Nemoc napadá játra,střeva , ale i slezinu ptáka.
Zdrojem nákazy může být infikované krmivo, voda, trus, ale i půda (podestýlka). Ohroženější jsou ptáci ve voliérách, kde je riziko nákazy vyšší kvůli volně žijícímu ptactvu. Nemoc se může šířit i prachem a proto je vhodné nosit masku při manipulaci s postiženými jedinci, neboť je nemoc nebezpečná i pro člověka. Pro nakažené druhy musí proto platit přísná karanténa, aby se nemoc dále nešířila. Infikovaní ptáci musí být odděleni od ostatních.
Dále je potřeba důkladně vydezinfikovat chovatelské prostory a vyměnit krmivo. Nezapomínejme ani na dezinfekci krmítek a všeho, s čím papoušci přišli do styku. Vhodným dezinfekčním prostředkem je 2,5 % aktivovaný chloramin a 2-4 % formalin nebo mýdlová voda. Vydezifikované voliérové doplňky následně sušíme na přímém slunci, protože bakterie jsou citlivé na sluneční záření. Nebezpečná je i půda voliér, která také může být infikovaná. Krmítka, bidla a ostatní doplňky raději vyměňte za nové, protože bakterie mají delší životnost a zabráníte tak dalšímu šíření nemoci.
Nemoc nenapadá jenom ptáky, ale i savce a lidi. Zdravé lidi nemoc zpravidla nenapadá, ale u starých lidí a dětí je riziko nakažení vyšší. Proto při prvních příznacích nákazy neváhejte odebrat vzorky pro veterinární vyšetření. Po vypuknutí nemoci by se neměli starší lidé a děti pohybovat v blízkosti voliér, tedy blízko zdroje nákazy. Máte-li přetrvávající příznaky podobné chřipce, navštivte svého lékaře.
Jedince, kteří jsou podezřelí z onemocnění, ihned oddělte, čímž zabráníte dalšímu šíření nákazy. Bakterie jsou schopné dlouhodobě odolávat v chovatelských prostorách (i několik měsíců).
Nakažené ptactvo musí být často utraceno, protože se nemoc špatně léčí a riziko nakažení pro člověka je velké.
I zanedbaná a neodborná dezinfekce může mít za následek opětovné propuknutí nemoci.
Prevence proti nemoci spočívá v přísné hygieně chovatelských prostor.
Polyomavirová infekce:
Velmi kontagiózní virové onemocnění s fatálním průběhem u mláďat postihujících především andulky, výskyt však zaznamenám u všech běžně chovaných papoušků. Přenos se děje nejčastěji z rodičů na mláďata při krmení (virus je lokalizován ve sliznici volete). Virus se též vylučuje trusem a kontaminuje vnější prostředí. U dospělých jedinců probíhá onemocnění skrytě (bacilonosičství), ojediněle se mohou vyskytnout dystrofické změny v opeření. U mláďat při prvním hnízdění uhyne cca 5%, při druhém až 50%, při třetím až 100%, vždy před vylétnutím z budky. Mláďata hynou s rozšířenou dutinou tělní, někdy je možno pozorovat podkožní krváceniny. U mláďat, která přežijí se často vyvíjí tzv. "syndrom francouzského pelichání" charakterizovaný dystrofickým růstem letek a ocasních per, z ptáků se stávají "skokani" a "běžci" a po řadu měsíců jsou zdrojem šíření nákazy. Pro stanovení diagnózy je nutno provést pitevní vyšetření úhynů s následnými laboratorními testy. U živých jedinců je možno využít vyšetření krve metodami molekulární biologie. Jelikož je původcem choroby virus, specifická terapie neexistuje. Lze použít pouze obecně přípravky stimulující imunitní systém (Promotor L, vit. E, Levamisol, Sangrim AV). V USA je vyráběna vakcina, v ČR však dosud není registrována. V našich podmínkách je jedinou účinnou cestou k ozdravení chovu přestávka v odchovu mláďat v trvání minimálně 7 měsíců, dle některých údajů však až 3 roky, během níž dojde přirozenou cestou k eliminaci viru v organismu. K desinfekci lze doporučit Virkon S.
Askaridióza - škrkavčitost:
Původcem je oblý červ rodu Ascaridia, dosahující v dospělosti v závislosti na druhu délky 3 - 7 cm. Jedná se zřejmě o nejčastější parazitózu střevního traktu u holubů a papoušků. Asi 60 dnů po primární invazi produkují již pohlavně dospělí jedinci vajíčka, která s trusem odcházejí do vnějšího prostředí a již po několika dnech se stávají invaze schopnými. Spolu s potravou se vajíčko s larvičkou dostává do trávicího traktu, kde se larvička uvolní a v 10. dnu po invazi se na jeden týden zavrtá do střevní sliznice. Při masivní invazi se již v tomto období mohou vyskytnout klinické příznaky zahrnující apatii, průjem a hubnutí. Druhy škrkavek vyskytující se u holubů a papoušků se mohou v tomto stádiu larvičky dostat až do krevního oběhu a jsou zaneseny do různých orgánů (nejčastěji játra), kde jsou opouzdřeny. Klinické příznaky tak mohou být rozšířeny o řadu dalších projevů orgánových poruch. Při masivní invazi může množstsví parazitů způsobit neprůchodnost trávicího traktu. V tomto případě dochází často k úhynu i bez vyhublosti, která je jinak typickým příznakem chronické invaze. Diagnostika je založena na flotačním vyšetření trusu, je však třeba připomenout, že vajíčka produkují až pohlavně dospělí jedinci. K terapii se používá velmi široké spektrum preparátů - např. Helmirazin, Bioverm, Fenbion, Aldifal, Ivomec, Concurat, Ovorotol a jiné. Vajíčka škrkavek jsou ve vnějším prostředí velmi odolná, ničí je především vysoká teplota, k přirozené asanaci dochází částečně i při mrazech. Důležitým opatřením prevence je pravidelné odstraňování trusu, u nových ptáků pak jejich vyšetření.
Cirkulární konstrikce prstu, známá také jako Toe syndrom,
patří mezi onemocnění mláďat papoušků. Jak již z názvu vyplývá, týká se dolní končetiny, konkrétně jejích prstů. Jedná se o onemocnění, u kterého dochází k zaškrcení (konstrikci) prstu vazivovým prstencem a následnému otoku článku, který se nachází pod tímto zaškrcením. Zjednodušeně řečeno má mládě oteklý prst.S cirkulární konstrikcí prstu se nejčastěji můžeme setkat u mláďat arů, eklektů a žaků, ale mohou se vyskytnout u jakéhokoliv druhu papouška. Postižen může být kterýkoliv prst. Příčina problému není známá, ale roli zde hraje pravděpodobně nízká vlhkost v inkubátoru/odchovně. Po zjištění problému je nutné navštívit zkušeného veterinárního lékaře zaměřeného na exotické ptactvo, který provede krátký zákrok. Neodborně provedený zákrok může vést k infekci končetiny a případnému úhynu mláděte. Při včasném odhalení a řešení problému se obvykle článek prstu podaří zachránit. Pokud chovatel delší dobu otálí, dochází postupně k nekróze článku prstu, který je nutno amputovat.
- MVDr. Veronika Trhoňová - https://www.zoo-trhon.cz/
viz: https://www.facebook.com/vtrhonova/posts/300483577215357/
Aspergilóza papoušků: Zákeřná infekce plic vyčkávající na oslabení imunity
Aspergilóza je známá i z lidské medicíny jako nemoc, při které plísně z rodu Aspergilla pronikají do organismu, nejčastěji do dýchacích cest. U lidí s oslabenou imunitou pak taková infekce může vést až ke smrti. U ptáků je to pak s mechanismem onemocnění velmi podobné.
Symptomy nemoci záleží na formě infekce, existuje totiž aspergilóza akutní a chronická. U obou u ptáků platí, že nejčastěji jsou napadeny plicní sklípky, infekce se ale může projevit i na průduškách, průdušnici či v ptačím hlasovém ústrojí syrinx. Při neléčení se pak plísně aspergilla mohou rozšířit i do dalších orgánů.
Akutní a chronická forma
Akutní forma se objevuje nejčastěji u mladých či nově dovezených ptáků. Jde o nemoc s velmi těžkým a krátkým trváním. Zvíře při ní ztrácí chuť k jídlu, má problémy s dechem a poměrně brzy hyne. Problém je v tom, že skutečně jasné potvrzení choroby může přinést jen včasné veterinární vyšetření plic, jasně se totiž idenfitikuje podle otoků a bílého hlenu přímo v plicních vacích.
Chronická forma se projevuje dlouhým průběhem, a to spíše u starších jedinců. K nákaze ale mohlo dojít už dříve v životě a jen čekala na oslabení k plnému rozvinutí. Projevuje se apatií, pokleslostí, slabostí a problémem s dechem. Zákeřnost chronické formy je v tom, že potřebuje brzkou léčbu, symptomy se ale projeví až při déle trvajícím napadení plic.
Někteří chovatelé papoušků mají tu zkušenost, že rané podezření na aspergilózu padlo tehdy, když se jejich mazlíček začal nečekaně zadýchávat po větším letu. To ale u papoušků chovaných v menších klecích často není možné. Kvůli výraznému ozobí se také aspergilóza může u papoušků (na rozdíl třeba od drůbeže) dříve rozpoznat zvláštním suchým zánětem v okolí nozder.
Malá šance na vyléčení
Problém je v tom, že chroničnost této formy si vybírá svou daň. Když je aspergilóza odhalena pozdě, bývá už poškození plic nevratné, mohou se dokonce objevovat i změny na kostech, degenerace horních cest dýchacích či napadení nervového systému. Papoušek tedy vypadá dlouho poměrně dobře a pak mu začne zdraví rychle kolabovat. Smutnou skutečností tedy je, že aspergilóza nemá moc dobré statistiky vyléčených.
Příčinou je nakažení spory zmiňované plísně aspergillus. Ty se mohou vyskytnout v nakaženém jídle, přenášet vodou, inkubátory, nečistou podestýlkou či se objevovat v nevětraných prostorách. Vyloučit ale nejde ani nákaza z prostředí, tedy "smůla" v tom, že nějaké spory zrovna náhodou letěly vzduchem. Globálně vzato je tedy aspergilóza závažnějším problémem v hospodářských chovech ptáků, kdy například mezi drůbeží dokáže výrazně řádit a rychle se šířit. Nejčastěji napadá ptáky s nedostatkem vitamínu A, případně obecně trpící podvýživou a stresem. Jak jsme řekli, nejničivější je infekce u jedinců s oslabenou imunitou.
Pokud se podaří veterináři aspergilózu diagnostikovat včas, pak se dá léčit kombinací antibiotik a antifungálních přípravků. Nejde někdy jen o přímo podávané léky, ale například i o dýchání aerosolů. Naprosto klíčové je včasné rozpoznání nemoci, chovatel by tedy měl být pozorný ke všem problémům s dechem a raději nic nepodceňovat.
Úplně v bezpečí nejsou před aspergilózou papoušci nikdy, základní prevence ale vyplývá z výše řečeného: Mnohem méně ohrožení jsou jedinci s dobrou imunitou, je tedy potřeba dbát na správnou a nutričně bohatou stravu. K tomu se pojí dobře udržovaná hygiena kolem obydlí papoušků, spolu s dobrou ventilací vzduchu.